Super rande

Zavírám oči a vracím se v čase. Vracím se do chvil, před několika málo hodinami, kdy jsme byly spolu. Ano, já a můj pan dokonalý. Stojíme v přítmí měsíčního svitu, mísícího se se světlem z nedaleké pouliční lampy. Naše těla se tisknou k sobě, jako dva dílky skládanky, patřící k sobě. Cítím jeho omamnou vůni i jeho rty na svých, jako by to bylo teď. V břiše mě šimrají motýlí křídla a nechtějí ustat. Ty už jsem dlouho necítila.

Zítra další

Vidím nás, jak se líbáme na lavičce. Znovu cítím, jak spolu naše jazyky tančí tango a spaluje nás touha. Touha být jinde, než v parku, někde zcela o samotě, beze svědků. Bez důchodkyně venčící uštěkanou čivavu. Už se nemohu dočkat zítřka, to máme další schůzku. Tentokrát už přijmu jeho nabídku, navštívit jeho byt.

Nezařazené